Vítej!

Na těchto stránkách bych ti chtěla představit a přiblížit toho, kdo mě inspiruje v celém životě. Je to Bůh. Ano, vím, asi to zní dost divně, trapně, zastarale, nebo prostě jinak divně, ale než odsud odejdeš, zkus se podívat dál. Možná najdeš odpověď na nějakou ze svých otázek, nebo se dozvíš něco nového. A já doufám, že třeba najdeš i něco, co cítíš, že ve tvém životě chybí, ale nemůžeš přijít na to, co to může být.

V dnešní době se víra, hlavně ta křesťanská, samozřejmě už moc nenosí. A věřím, že stavění se k Bohu zády je ten důvod, proč přibývá těch, kteří nedokážou mít radost ze života, hledají smysl toho, proč existují, v různých věcech - dobrých i špatných. Ale mnoha lidem, ať už mají vše nebo nic, pořád něco schází... Nikoho v tu chvíli nenapadne, že by to mohl být Bůh. Proč také? V dnešní době ho mnozí vidí buď jako pohádkovou postavu, nebo zlého, nespravedlivého dědu. Anebo někoho, kdo je tak vzdálený, že s Ním nemohu mít nic společného. Je i mnoho těch, kteří si říkají, že mají vše a že věřit v Boha je projev slabosti a naivity, že Boha nepotřebují… Nebo v Boha vůbec nevěří - není vidět a myslí si, že některé věci by se neděly, kdyby existoval. Ale jak to bylo v jedné písničce:

To, že někdo je neviditelný ještě neznamená, že není reálný, nekonkrétní. A to nejdůležitější je to, že jsem se nedotknul já Jeho, ale že On se dotknul mě...

(Miro Tóth)

My lidé potřebujeme hledat svoje naplnění v něčem, co není dočasné a pomíjivé. A nepotřebujeme se jen cítit dobře a příjemně, ale potřebujme i odpuštění. Každý má samozřejmě právo na vlastní názor a víru. Nechci ti nic vnucovat. Ale vidím kolem sebe tolik lidí, kteří kdyby Boha našli, nebo pochopili, jaký skutečně je, určitě by se jejich život tolik změnil k lepšímu! Také vidím mnoho těch, kteří o Bohu a křesťanech skoro nic nevědí, nebo mají hodně zkreslené představy založené na lidských selháních. A proto jsem se rozhodla o Bohu, mém nejlepším příteli, napsat.