Mnoho lidí si říká: "Věřit v Boha - fajn, to by možná šlo. Ale chodit do církve? To nikdy!"
Ano, církev nemá zrovna úžasnou pověst. Z mých zkušeností je to hlavně asi proto, že v historii věřící napáchali mnoho škod ve jménu Boha. Lidé mají bohužel tendenci podle těchto historických, ale i současných omylů posuzovat i Boha samotného... No, máme jednoduchý způsob, jak zjistíme, jestli tenkrát skutečně jednali v souladu s Boží vůlí - Bibli. A tam bychom se dozvěděli, že úkol Církve je ve skutečnosti velice atraktivní. V Církvi bys totiž měl správně najít vysvobození, uzdravení, odpuštění, přijetí a lásku.
Proč to říkám? Protože bych si přála, abys chápal, že taková Církev, kterou si přál Ježíš, je dobrá věc. Jen lidé, co do ní patří, dělají chyby a je i mnoho těch, kteří se za Církev prohlašují, ale vůbec je nezajímá, jak by se měli chovat a nehledají Boží vůli. Ale víš, křesťané už ale také udělali mnoho dobrého, nejen špatné věci :p
CO CÍRKEV VLASTNĚ JE?
Co vůbec Církev je? Církev je tělo Kristovo a to tvoří každý, kdo uvěřil v Ježíše jako svého zachránce, nejedná se tedy o žádnou instituci, konkrétní sbor, nebo budovu. Každý křesťan je jako jednou buňkou tohoto těla, které se jmenuje prostě Církev. Tak ji pojmenoval sám Ježíš. Křesťané jsou Ježíšovýma rukama a nohama. On se rozhodl, že na Zemi bude jednat skrz
nás. Tak je to totiž skutečně spravedlivé. Chce naše modlitby, aby mohl spravedlivě jednat. Ale také naše ústa, abychom k lidem mluvili, naše ruce, abychom pracovali a naše nohy, abychom vyšli - tak jak to dělal on, když byl tady na Zemi.
Pak jsou tu ještě různé církve. Je třeba odlišit pojmy univerzální Církev a církve. Tyto církve jsou jakoby s malým "c". Jsou to různá společenství, shromáždění. Jsou tu od toho, aby se křesťané společně sdíleli a sloužili Bohu. Tito křesťané dohromady tvoří tu Církev s velkým "C", ať už se jejich sbor jmenuje jakkoliv, ať už je kdekoliv, nebo ať už žádný sbor nemají. Ježíš to definoval jako tělo, které je tvořeno mnoha údy. Mnohé jsou skutečně věrné Bohu, slouží Mu, hledají Jeho vůli a uctívají jen Jeho. Ale je tu i mnoho padělků... Chci tě varovat před takovými církvemi, kde vidíš jasné rozpory s Biblí a které o sobě tvrdí, jak jsou jediné pravé a neomylné. Takovéto prohlašování není v pořádku a je podezřelé. Lidé v církvi by si měli vždy uvědomovat, že se mohou mýlit a že je třeba neustále všechno zkoumat! Kdyby o sobě tvrdili, že jsou neomylní, tak by případné chyby museli nějak maskovat a takto by vznikla spleť bludů a falše. Navíc záchrana člověka není závislá na žádné konkrétní církvi! V každé církvi mohou být ve věrouce nějaké nepřesnosti, program bohoslužeb může vypadat trochu jinak, některé církve jsou tiché, některé zas hlučné a v každé najdeš nějakou tu chybu. Ale to, co je skutečně podstatné, je víra v Ježíše.
PROČ VŮBEC CHODIT DO CÍRKVE?
Možná se ptáš: "Proč je dobré tedy chodit někam do církve? To nemohu být doma sám s Biblí na klíně?" Ježíš si přál, abychom měli společenství. Dokonce nám připravil i různé nadpřirozené dary, abychom mohli společně růst, povzbuzovat se a budovat ostatní, nejen sebe. Jemu opravdu záleží na tom, abychom si byli navzájem užiteční - vlastně když čteš Novou Smlouvu, musel bys dost značnou část vyškrtat, kdybys chtěl být sólo. On ví, že každému jde něco jiného. A když se spojí dohromady lidé s různými schopnostmi, talenty a náhledy, je pak jakákoliv práce mnohem efektivnější, máme více mo
žností, více sil, více nápadů... A také, je to moc důležité pro povzbuzení a růst tvé víry. Když máš oheň plný uhlíků, všechny ty uhlíky krásně žhnou. Když ale jeden ten uhlík vyndáš do trávy mimo oheň, pomalu uhasíná, až uhasne úplně. Stejné je to s církví. Ano, určitě můžeš být křesťanem i bez církve. Ale bude to mnohem těžší, náročnější. Nikdo nebude mít možnost ti pomáhat a i ty nebudeš moct být užitečný ostatním křesťanům. Nenaplnil bys Boží plán... Zní to možná moc přísně, ale ono na tom fakt něco je. Například když se modlím s kamarádkou, jde nám to nějak lépe, když je nás v neděli 300 a modlíme se za lidi, co nám píší o svých problémech, je to fakt síla. Když chceme pomáhat lidem, je také lepší, když je nás více a domluvíme se...
V Bibli se dokonce píše, že ti, co uvěřili, jsou Boží chrám. Předtím, než přišel Ježíš, měli židé krásný chrám, kde se setkávali s Bohem. Po tom, co Ježíš odešel do nebe, byl ale chrám zbořen, jenže to nevadilo, protože Ježíš řekl, že my jsme tím chrámem, ve kterém přebývá Bůh. Každý křesťan je vlastně takovým kamenem, který je součástí té stavby. Aby stavba mohla pevně stát - a taky aby byla krásná - je třeba kameny nejdříve vytesat do vhodného tvaru. A to je to, co se s námi děje ve společenství. Vzájemně se osekáváme, abychom spolu lépe pasovali:) Stále se prostě snažíme zlepšovat a brousit své životy, protože pak jsme pro Boha lepším, větším a využitelnějším chrámem a taky se o sebe méně dřeme a je nám vedle sebe dobře:) Nejde o nějaké otročení, askezi,... ano, někdy to bolí, ale stojí to za to, jde tu přeci o někoho, koho milujeme a v neposlední řadě i o nás samotné. Víš, ono vlastně celé křesťanství je o vztazích. O vztahu s Bohem, s ostatními křesťany ale i o vztazích se všemi ostatními - a vlastně i k sobě samotnému. A sám víš, třeba ze své rodiny, nebo přátelství, že takový vztah se musí pěstovat, musí růst, ti lidé se musí stále více poznávat, aby si dobře rozuměli, musí spolu komunikovat... Je to tak stejné!
A vůbec - my nechodíme do církve, my jsme tou Církví :)
JDE CÍRKVÍM JEN O PENÍZE?
Mnoho lidí se bojí do církve proto, že si myslí, že z nich budou tahat peníze. Sbírky se dělají a jsou nutné, zvlášť pokud církev odmítá financování od státu. Vždyť se musí platit nájem, technika, různé materiály, akce a mnoho dalšího, obzvláště pokud je církev akční. Také se často vybírá na různou pomoc. Ale nikdo by tě nikdy neměl do dávání peněz nutit. Vždy by to mělo být dobrovolné. Každý člen církve by měl přispívat na její chod. Ale obzvláště jako návštěvník bys v tomto měl mít naprostou svobodu.
JAK SI VYBRAT?
Nejdříve chci vypíchnout jednu věc – to naprosto nejdůležitější je, abychom spoléhali především na Boha, až na dalším místě na lidi. Bůh se nemění v závislosti na naši věrouku, naše chyby, liturgii,… Proto mu můžeme důvěřovat na 100%.
Církví je mnoho a je na každém, jakou si vybere. Možná si říkáš, že v církvi je nuda, ale já chodím do dvou církví, kde tedy rozhodně nuda není, naopak si i někdy říkám, jestli když pozvu někoho, kdo je zvyklý na přesné nalinkování, vážnost a pouze tichý klid, jestli nebude trochu překvapený:) Najdi si prostě takovou církev, kde ti bude vyhovovat i prostředí. Já mám ráda, když mohu svobodně vyjádřit své emoce, když společně upřímně chválíme Boha a také se někdy zasmějeme … ale pokud to moc nemusíš, určitě najdeš i něco pro sebe. Doporučuji ti ale hlavně, abys hledal církev, kde uvidíš:
Dobré Biblické vyučování
Uctívání a chvalozpěvy, ve kterých se budeš moci setkat s Bohem
Přátelské lidi, kteří tě budou povzbuzovat v křesťanském růstu
(doporučení citováno z knihy Jedinečné Plus, Reinhard Bonnke)
Já osobně ještě doporučuji, abys vyhledal takové společenství, kde mají zkušenost se křtem do Ducha Svatého. Takové církve se řadí do tzv. letničních, nebo charismatických. Je samozřejmě zcela tvá volba, kam se vydáš, toto doporučuji jen proto, že z vlastní zkušenosti vím, jak moc je pro křesťana tento křest důležitý a praktický a každému bych ho moc přála.
A ať už půjdeš kamkoliv, vše také sám zkoumej, nevěř všemu slepě. I já si věci ověřuji a to i u lidí, ke kterým mám velkou důvěru. Každý se prostě může splést.